Q & A| O focení a dalších věcech ohledně blogu...

V posledních dnech jsem od vás obdržela spoustu dotazů, a protože jsem neměla vždy čas hned odpovědět, rozhodla jsem se dát všechny otázky dohromady a reagovat na ně v tomto článku, aby z odpovědí mohli čerpat i ostatní. Doufám, že vám budou alespoň trochu nápomocné. A pokud vás bude zajímat cokoli dalšího, neváhejte se zeptat. Váš zájem mě těší a budete-li chtít, můžu podobných příspěvků vytvořit v budoucnu víc...


1. Jaký používáš fotoaparát?
Fotím Nikonem, protože všechno, co o focení vím, mě naučil táta, a ten na něj stejně jako já nedá dopustit. Učila jsem se na kompaktu a v červnu loňského roku jsem si pořídila digitální zrcadlovku (Nikon D7000). A používám objektiv 50mm 1:1.4G.
Clona a čas - to jsou dva základní aspekty, které tvoří fotografii. Pokud se s nimi naučíte správně pracovat, budete schopni vytvořit krásnou fotografii jakýmkoli aparátem, který máte po ruce. Za každou fotkou stojí především fotograf, nikoli přístroj. Pokud člověk neovládá alespoň základní principy focení a neví, jak je fotografie tvořena, ani zrcadlovka mu nedopomůže k lepšímu výsledku...
 
2. Upravuješ následně své fotky? Pokud ano, jaké programy k tomu využíváš?
Jsem zastáncem toho názoru, že by se mělo fotit tak, aby pak nebyly žádné větší úpravy třeba, ale je pravda, že i následná úprava snímků k práci fotografa patří. Určitě je lépe pracovat při focení s přírodním světlem; také je dobré umístit kompozici do rámečku tak, aby nebylo nutné fotografii posléze ořezávat; a vždy je nutné upravit expozici přímo ve foťáku, čímž pozdější úpravy skvěle determinujete... Dříve jsem své fotografie neupravovala vůbec a nyní opravdu jen minimálně. Ovšem i ta troška dokáže s konečným výsledkem divy. Používám k tomu grafický program Photo Filtre, pomocí kterého většinou upravím kontrast a světlo, popřípadě barevnou kompozici (na obrázcích výše můžete vidět rozdíl mezi upravenou a původní fotografií).
 
3. Kdo pořizuje fotky, na kterých jsi ty sama?
Fotky, na kterých jsem já, pořizuje zpravidla můj táta, se kterým sdílím všechno ohledně focení. To on mě naučil převážnou většinu toho, co o focení vím. Na různé věci sice přicházím za pochodu sama, ale bez něj bych se nikdy nedostala tak daleko. Máme to hezky rozdělené; zatímco můj táta vyniká v teorii, já zase v praxi. Skvěle se tedy doplňujeme, a i když nám občas trvá, než se dopracujeme ke kýženému výsledku, jsem hrozně ráda, že máme focení společné.
 
4. Co tě inspiruje?
Všechno. A to doslova. Inspirace je všude kolem. Nacházím ji na ulici. U lidí, které potkávám. V každodenním šálku kávy... Vždycky si najdu chvilku na procházku, i kdyby to mělo být třeba jen cestou do práce, protože okolní vjemy jsou nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Navíc je to ten nejlepší způsob k otevření mysli a získání nových nápadů. Spoustu volného času pak trávím na naší zahradě, kde je ticho a klid a spousta květin. Tam načerpám novou energii a získám ztracenou harmonii. Také mě hodně inspirují slova. Miluji citáty, které v jediné větě vyjádří vše podstatné...
 
5. Proč ses rozhodla založit si blog?
Protože mě baví něco tvořit. Mám spoustu nápadů a ráda s ostatními sdílím to, co mě baví. Radost, kterou z toho mám, je pak dvojnásobně větší. A také proto, že se mi líbí pocit, že někam patřím, který mi blog přináší. Seznámila jsem se díky blogování se spoustou zajímavých lidí a získala mnoho nových zkušeností; nehledě na to, že se díky Knižnímu přátelství neustále zlepšuji v tom, co dělám... 
 
6. Proč jsi svůj blog pojmenovala "Knižní přátelství", když přispíváš i o jiných tématech než pouze o knihách?
Úplně prvotní impuls, který mě vedl k založení blogu, bylo sdílení mých názorů ohledně přečtených knih. Zpočátku jsem neměla tušení, že se blog rozroste o další témata, ale čím déle jsem ho vedla, tím spíše mi přišlo přirozené sdílet se svými čtenáři i další věci ze svého života, které mě dělají šťastnou, naplňují mé dny a inspirují mě k práci. Paradoxně se právě příspěvky osobnějšího typu staly čtenějšími než například recenze knih. Ale myslím, že je to tak v pořádku. Mám ráda pestrost. A je hezké, že můj blog sleduje spousta lidí s různorodými zájmy. Aniž bych to zpočátku zamýšlela, nyní mám pocit, že právě tímto směrem bych se chtěla nadále ubírat - tím myslím publikovat co možná nejvíce rozmanité příspěvky. Ty o knihách budou ale nejspíš přece jenom v převaze...


7. Proč píšeš blog v češtině? Sleduješ pravidelně další česky psané blogy?
To je dobrá otázka. Opět je to tak, že na samém začátku jsem ještě neměla žádné konkrétní představy o tom, co bych chtěla se svým blogem podniknout. A tehdy by mě ani nenapadlo psát jinak než česky. Ovšem od chvíle, co jsem začala psát recenze také na anglické knihy a na instagramu mám spoustu anglicky mluvících sledovatelů, začínám přemýšlet o tom, že bych psala dvojjazyčný blog. V mé čtenářské základně stále převažují především česky mluvící lidé a já mám český jazyk velice ráda, takže v něm rozhodně hodlám psát i nadále. Mám však za to, že dříve nebo později se psaní v angličtině stane nevyhnutelným... Zároveň si však také myslím, že anglicky psaných blogů je velká spousta, zato těch českých už tolik není, takže jsem opravdu ráda za české bloggery, kteří své blogy píší s láskou a je možné u nich najít spoustu inspirace. Pravidelně navštěvuji například Book Journal, What Jane Read, Čteme oba, She Is A Bookaholic, Knihánkov a Vintage Blog.

8. Kde pořizuješ anglické knihy?
Nejčastěji nakupuji na Book Depository. Je sice pravda, že někdy trvá dodání docela dlouhou dobu, ale líbí se mi, že se mi položky v košíčku automaticky přepočítají na české koruny, a já tak nemusím sledovat aktuální kurz. Velkou výhodou je i poštovné zdarma do všech zemí. Také jejich ceny jsou příznivé a nabídka knih opravdu široká. Navíc mě baví sbírat jejich záložky, které k objednaným knihám automaticky přikládají (pokud tedy zrovna nezapomenou)... Také si občas pro anglickou knihu zajdu do Oxford Bookshopu v Brně na Novobranské nebo hledám mezi paperbacky v Dobrovském a dalších brněnských knihkupectvích s anglickou sekcí.
 
9. Proč už nepřidáváš Měsíční chvástačku a přestala jsi natáčet videa?
K tomu, že jsem přestala přidávat Měsíční chvástačku jsem měla více důvodů. Přičemž tím nejdůležitějším je to, že mě tento příspěvek nebavilo připravovat. Neměla jsem totiž o nově zakoupených knihách tolik co říct, když jsem je ještě nečetla. Také byly všechny fotografie bez invence - zkrátka pořád na stejné brdo. A konečným důvodem bylo to, že jsem nechtěla, aby tyto příspěvky působily tak, že se skutečně chvástám. Přála bych si, aby Knižní přátelství bylo místem inspirace a ne chlubení. Nehledě na to, že mě svazovala povinnost vždy na konci měsíce shromáždit všechny nově zakoupené knihy a napsat o nich, takže jsem od těchto příspěvků postupně upustila. Koneckonců o všech knihách, které si pořídím, se dříve či později rozepíšu v recenzi nebo jiném tematickém článku.
A ohledně videí jsem se ještě definitivně nerozhodla. Je pravda, že mě natáčení také zrovna dvakrát nebavilo, ale to, že jsem přestala natáčet zapříčinil především nástup do mé současné práce. Od té doby zkrátka nemám na natáčení čas. Rozhodně si myslím, že se mnohem lépe vyjadřuji pomocí psaného slova a fotografií, ale zcela jsem na natáčení ještě nezanevřela. Vím, že mnozí z vás si přejí, abych se k němu vrátila, čehož si velmi vážím, a v hlavě nosím pár nápadů na nějaká nová videa, která bych chtěla při nejbližší příležitosti vytvořit, takže se stále máte na co těšit...
 
10. Jak tě napadlo založit čtenářský klub? Je možné se do něj nějak přihlásit?
Vždycky mi představa čtenářského klubu přišla romantická a chtěla jsem do nějakého patřit, jenomže jsem nebyla obklopená těmi správnými lidmi. Když jsem však díky blogování získala spoustu přátel, kteří milují knihy stejně jako já, uvědomila jsem si, že nyní je konečně možné takový klub založit. Chtěla jsem jej zpočátku zaměřit na konkrétního spisovatele stejně jako tomu bylo ve filmu Láska podle předlohy, který byl natočen podle knihy Karen Joy Fowler The Jane Austen Book Club, a jako první mě samozřejmě napadl Nicholas Sparks, jehož knihy miluji už dlouhá léta. A tak jsem dala dohromady nás pět holek a společně jsme se pustily do čtení jeho příběhů. Byla bych ovšem moc ráda, kdybychom v našem společném čtení a čajových dýcháncích pokračovaly i poté, co nám Sparksovy knihy dojdou, a vrhly se na nějaké další...
Jelikož se ale naše posezení nad knihou odehrávají u mě doma, není možné se k nám již přidat, protože tolik místa nemám. Chtěla jsem naši skupinu udržet v co nejmenším počtu, abychom si mohly povídat v poklidné přátelské atmosféře a aby se každá z nás dostala ke slovu. Určitě se ale vy ostatní nemusíte bát sami založit podobný čtenářský klub. Je opravdu skvělé čas od času si udělat čas na své přátele a společně prodiskutovat knihu, kterou jste přečetli...
 
11. Co chystáš s blogem dále?
V konceptech mám uložených minimálně třicet nejrůznějších příspěvků, které čekají na dokončení a publikování. V hlavě nosím spoustu nápadů na rozvíjení starších rubrik a vytvoření nových, jen vždy potřebuji trochu času na dotažení. Některé věci bych si prozatím ráda nechala pro sebe, ale můžu prozradit, že chystám příspěvky, ve kterých se zaměřím na krásné edice knih, které zdobí moji knihovnu. Také bych ráda častěji přispívala do rubriky How To DIY, ve které bych s vámi sdílela další postupy na vytváření nejrůznějších věcí. A můžete se těšit na pokračování Soboty na téma a Inspirativních hrdinek, což jsou projekty, které mě opravdu baví a chci se jim věnovat i v budoucnu...

12. Co bys poradila nově začínajícím bloggerům?
Takhle obecně je rozdávání rad velice těžké. Člověk si stejně vždycky přijde na věci sám a dělá je tak, jak to právě jemu vyhovuje. Ale myslím, že nejdůležitější je to, abychom vedli blog s láskou a dělali jen to, co nás baví. Od toho se totiž odvíjí všechno ostatní. Pokud vás však zajímá, co konkrétně jsem se za dobu svého blogování naučila, můžete si přečíst tento článek o psaní blogu, který jsem napsala před pár měsíci...

Comments

  1. Verunko, v první řadě se mi líbí, jaký vztah máte s tátou, to je úplně úžasné :) že tě naučil fotit, i když si sama vlastně získáš vlastním focením zkušenosti, ale ta průprava od rodiče je orpavdu skvělá, vím, o čem mluvím :) Jako máma i jako dcera :)

    1. Souhlasím, že není až tak podstatné mít kvalitní přístroj, sice fotí lépe, ale i s ním se dají udělat fotky úplně příšerné :D Naopak jsem se už tolikrát přesvědčila, že lidé i s klasickým kompaktem udělají skvělou práci :)

    2. Také upravuji ve Photo Filtru, je to naprosto dostatečný pomocník :) Občas využívám i online editor na www.fotor.com Vyzkoušej, má skvělé motivy, scény apod :) Já jej po prvním užívání zavrhla a pak jsem mu dala druhou šanci a miluji ho :)

    6. Knižní přítelství je podle mne uplně skvělý název a určitě to nemusí být jen o knihách. ke knize patří i sušenky, kafe, čaj, čokoláda, koláč... mluvím z vlastní zkušenosti :D

    9. Natáčení videí také není moje parketa, jsem spíše samotářský typ a tak mi mluvení moc nejde. Mám raději svůj klid na psaní :)

    11. Soboty na téma určitě zachovej, hrozně ráda to čtu a vracím se :)

    K.

    ReplyDelete
  2. Páni úžasný článek :O :)

    ReplyDelete
  3. Tohle je skvělý článek pro ty čtenáře, pro které jsi opravdu inspirací a chtějí to, co děláš, mít černé na bílém. :) Já mám zase společný zájem o focení s dědou. :)

    ReplyDelete
  4. Verunko, ty jsi prostě úžasná :) Máloco mě dokáže tak pozitivně naladit, jako Tvé články. Ten společný zájem o focení je krásný - je skvělé, když mají rodiče s dětmi nějakou společnou aktivitu a docení je navíc velmi ušlechtilý koníček. A Tvé fotografie navíc vážně stojí za to.

    Na Tvůj blog chodím ráda číst jak články o knihách, tak i články o všem možném jiném, a ta rozmanitost mi vyhovuje. A budu Tě ráda číst, i když budeš psát v angličtině ;)

    ReplyDelete
  5. Ahoj, krásný článek, jsi pro mě velkou inspirací. :-) Také bych chtěla fotit krásné fotky knih (pracuji v nakladatelství, takže by se mi to i hodilo z marketinogových důvodů :-)), ale mám jen takový malý kompaktek, který fotí úplně příšerně, ale pokusím si pohrát s tou clonou a časem a třeba to půjde. :-)

    ReplyDelete
  6. Skvěle napsané!
    Souhlasím s tím, že pěkná fotka jde vyfotit prakticky čímkoli. Už si nevzpomenu na odkaz, ale viděla jsem (zahraniční) blogerku, která vše fotila telefon. A nebylo to poznat. :-)
    Moc se mi líbí váš vztah s taťkou. Kdyby ses rozhodla zase občas natočit video, klidně bys mohla vymyslet něco právě pro vás dva (třeba tag?). :-)

    ReplyDelete

Post a Comment