Top 13 books of 2013

Původně měl být tento příspěvek formou videa, ale bohužel se mi ještě nepodařilo vyřešit kameru, tak jej přidávám jako článek doplněný o fotografie, a doufám, že mi to odpustíte. Nicméně v průběhu roku s videi opravdu plánuji začít, tak snad se mnou do té doby zůstanete...

Ale teď už tedy ke knihám. Toto je vlastně takové moje doporučení na opravdu skvělé knihy, které stojí za to si přečíst. Jedná se o třináct absolutně nejlepších knih, které jsem přečetla v roce 2013. Věřím, že valnou většinu z nich budete znát, ale pokud jste některou z nich stále neměli tu možnost vzít do rukou, určitě to musíte udělat nyní...

1. místo

Jeden den byl naprosto jedinečný příběh, který jsem četla někdy na začátku roku, ale přestože jsem od té doby přečetla desítky dalších knih, zůstal ve mně a žádný jiný jej už nepřekonal. Kromě úžasného nápadu zachytit život hrdinů v jediný den po dvacet let a ukázat, zda se sobě vzdalují nebo naopak přibližují, je tato kniha nezapomenutelná díky tomu, že vypráví o životě takovém, jaký je. Lidé se totiž nemění tak snadno, dělají menší i obrovské chyby, nevyznají se v sobě samých a jejich životy někdy nemají šťastné konce...

S touhle knihou se zasmějete, rozčílíte, zavzpomínáte, zanadáváte, rozpláčete a na jejím konci zůstanete s pusou dokořán a bolavým srdcem. Dojemný životní příběh Emmy a Dextera vás zasáhne.

2. místo

Marcelo ve skutečném světě se i za tak krátkou dobu stal takovou mojí srdcovou záležitostí. Jeho příběh byl tak překrásný a moudrý. Na začátku jsem četla pozorně, poté zvědavě a napjatě, nakonec dojatě a s úsměvem na rtech. Tahle kniha je čistá a něžná jako Marcelo sám a já ji mám strašně, strašně moc ráda...

3. místo

Knihu Pouto jsem vybrala hned z několika důvodů. Autor ji píše úžasným stylem, jenž na mě zapůsobil především svojí elegancí. Vypráví nevšední, velice hluboký příběh, který vás prostě nemůže nechat chladnými či netečnými. A hlavní hrdinové stejně jako kniha sama jsou naprosto výjimeční. Zvláštní je, že jsem věděla, ještě než jsem se do knihy pustila, že bude nezapomenutelná, ale ona byla dokonce ještě o mnoho lepší. Bože, byla prostě dokonalá...

4. místo

Legenda - absolutně nejlepší dystopická kniha, jakou jsem četla. Dokonce tisíckrát lepší než Hunger Games. Líbilo se mi na ní úplně všechno. Byla akční, emocionální, romantická, napínavá, drsná a neskutečně skvěle napsaná...

5. místo

Dcera sněhu byla největším překvapením tohoto roku. Kdyby mi ji Fortuna Libri nenabídla k recenzi, snad bych se o ní ani nedozvěděla. Do jejího čtení jsem se zrovna nehrnula, protože bylo zrovna léto a nevěděla jsem, co od knihy čekat. Ale jsem tak ráda, že jsem si ji nakonec přečetla. Ta kniha byla naprosto, ale naprosto úchvatná. Nádherný pohádkový příběh s nádechem tajemna se odehrává v Aljašské krajině a je plný dobrodružství...

6. místo

ELDEST. Vy víte, jak moc mám Eragona ráda. Já ty knihy prostě miluju. Někdy se setkávám s názory, že to nejsou dobré knihy, ale mně je jedno, co kdo říká, protože já poznám dobrou knihu. A ty Christophera Paoliniho jsou překrásné. Když je čtu, nacházím v nich spoustu moudra a úžasných myšlenek. Eragon je ta nejmilejší chlapecká postava, s jakou jsem se v knihách doposud potkala a Safira je tím nejvznešenějším drakem, jaký kdy byl...

7. místo

Delirium bylo první knihou přečtenou v roce 2013. Dodnes si pamatuji, jak jsem dočetla poslední stranu a cítila se totálně beznadějně. Takhle to přece určitě neskončilo, říkala jsem si a hledala další věty. Samozřejmě jsem je nenašla. Je to přece Lauren Oliver. Ale ta kniha na mě opravdu hodně zapůsobila. Velice silný příběh s dokonale originálním a promyšleným námětem, plný citu a napětí. Nemůžu se dočkat pokračování...

8. místo

Projekt manželka je v tomto nejužším výčtu především pro svůj šťastný konec. Když se totiž nad tím zamyslím, zjistím, že žádná z ostatních knih vyloženě šťastně nekončí. A podle mě je to škoda. Vážím si knih, které mě dokážou rozesmát, nabít pozitivní energií a naplnit nadějí. A tahle to dokázala, proto na ni nedám dopustit. Určitě si ji přečtěte. Věřím, že si ji zamilujete tak jako já...

9. místo

Svět podle Garpa. Irving je báječný spisovatel a T. S. Garp je prostě nezapomenutelný hrdina. Vždycky, když se mi v životě něco nepovede, vzpomenu si na něj, protože on také pokaždé dokázal jít dál, a to se mu děly mnohem horší věci. Ve své podstatě mi taky hrozně připomíná mého tátu, a tak ho mám ještě radši. Spět podle Garpa je neuvěřitelně vtipná a snad ještě víc dojemná kniha o životě, lásce, mateřství, otcovství, manželství, studiu a těžkostech spisovatele, kterou by si měl přečíst každý...

10. místo

Inkoustové srdce je kniha, kterou bych bezmezně milovala jako malá, ale nelituji, že jsem se k ní dostala až nyní na prahu dospělosti. Alespoň jsem mohla dostatečně ocenit všechny její krásy. Mám ráda příběh, který se na jejích listech odehrává, mám ráda jeho hrdiny i prostředí... Co se mi ale líbí na této knize nejvíc, je to, že vypráví o lásce ke knihám s opravdovou láskou. Před začátkem každé kapitoly jsou navíc úryvky z klasických i modernějších pohádkových příběhů, díky kterým jsem našla spoustu skvělých knih, o nichž jsem do té doby neměla ani ponětí...

11. místo

Mapa času je nejpropracovanější knihou o cestování v čase, jakou jsem kdy četla. Autor se do detailu zabývá všemi následky a důsledky, které cestování v čase zákonitě musí vyvolat. Bylo to neuvěřitelně zajímavé čtení plné napětí a zvratů. Do poslední stránky jsem nevěděla, jak vše skončí, a čtení jsem si nesmírně užila. Tahle kniha má atmosféru a najdete v ní všechno, co by správný příběh o cestování v čase měl mít. Velice působivé dílo...

12. místo

Den trifidů jsem si chtěla přečíst především proto, že jej četl táta, když byl malý. Kdybyste věděli, jak dlouho a strastiplně jsem knihu sháněla. Postupně jsem se už smířila s tím, že ji nenajdu, a dokonce jsem uvažovala, že si ji nechám svázat u knihvazače, ačkoli vůbec netuším, kde někoho takového hledat. Ale nakonec se na mě usmálo neuvěřitelné štěstí a já mám knihu konečně doma. Díky vám, kteří jste pro ni hlasovali na FB, jsem si ji navíc mohla přečíst ještě před koncem roku. A ani v nejmenším mé představy nezklamala. Já mám klasiku strašně ráda a bylo neuvěřitelně zajímavé přečíst si sci-fi příběh považovaný za klasické dílo. Překvapilo mě, jak nadčasově příběh působil, ačkoli romantické scény vyznívaly maličko úsměvně...

13. místo

Tygrovo prokletí je jednou z dalších knih, která se u mnoha čtenářů nesetkala s úspěchem, ale mě nadchla už na prvních stránkách. Takhle si totiž představuji opravdu dobrou fantasy. Miluji zvířata, takže jsem si Rena v hlavní roli do sytosti užila. Autorka podle mého názoru vystihla zvířecí chování, smysly i gesta velmi věrohodně. Líbilo se mi nevšední prostředí, do kterého příběh soustředila, a bavily mě všechny mýty, záhady, pověsti a legendy, jimiž příběh obohatila...

Dalšími skvělými knihami, které jsem přečetla v tomto roce, ale bohužel se nevešly do TOP výběru, jsou:

Zmizelá, To nejlepší z nás, Snídaně u Tiffanyho, Velký Gatsby, Ještě než umřu, Království nevinnosti, Nepřítel mého nepřítele, Lola a kluk od vedle, Volání netvora, Vánoční skříňka, Domov na konci světa, Rudá jako rubín, Chlapec v pruhovaném pyžamu, Statistická pravděpodobnost lásky na první pohled