LEGENDA

Autor: Marie Lu
Překladatel: Tomáš Bíla
Nakladatel: CooBoo
Rok vydání: 2013
Počet stran: 280
Vazba: vázaná

SPOJENÉ STÁTY. BUDOUCNOST. 

ÚZEMÍ REPUBLIKY. VÁLKA. 

AKCE. NAPĚTÍ. LÁSKA. 

TEMNÁ NOC. 26°C.

June žije ve světě, kde si lidé nejsou rovni. Vysoké postavení. Schopnosti. Inteligence. Krása. Peníze. A mnohdy také štěstí je to jediné, co vám zajistí přežití. June štěstí měla, a proto se nachází na straně, která vítězí. V jejím světě musí každý ve věku deseti let složit Zkoušku, která odhalí všechny jeho nedostatky. Ty, kdo ji absolvují úspěšně, čeká dobře placené zaměstnání a slibná budoucnost. Ti, kteří u Zkoušky propadnou, jsou na tom podstatně hůř.

To se stalo Dayovi. Chytrému, rychlému a krásnému, ovšem svéhlavému, klukovi. Utekl a už pět let se skrývá před republikovou vládou, s chutí porušuje zákony a pomáhá své rodině, jež se ocitla na té nešťastné straně, přežít. Nikdo neví, jak nedostižný rebel vypadá, ale za jeho dopadení je vyhlášena tučná odměna.

June, jakožto zázračné dítě, které ve Zkoušce získalo plný počet bodů, dostala jasný úkol. Chytit Daye - nejhledanějšího zločince, ze kterého se stala legenda - a pomstít smrt svého bratra. V převlečení se vydává na utajenou misi, zatímco mezi Republikou a Koloniemi probíhá válka.

Tahle kniha mě naprosto dostala. Zvláště po tom, co jsem zhlédla film Pianista a Chlapec v pruhovaném pyžamu. Příběh, který se v ní totiž odehrává, by se nespravedlností, krutostí a všemi hrůzami vyrovnal holocaustu. A tak se mi oba tyto filmy a kniha slily dohromady a téměř pořád jsem u čtení brečela. Opravdu už dlouho jsem nenarazila na knihu nabitou tolika emocemi. Legenda pro mě byla jedním ohromným překvapením. Myslela jsem si, že je příliš krátká na to, aby se v ní příběh stačil pořádně rozvinout, ale autorka mě přesvědčila, že je to jen o správně využitém prostoru. Nakonec se do pouhých dvě stě osmdesáti stran vešel neuvěřitelně promyšlený a propracovaný příběh s naprosto nečekanými zvraty a spoustou zajímavých charakterů, který nelze jen tak odložit.

Četla jsem už i knihy s dvojnásobnou délkou, do kterých se toho tolik nevešlo. Páni, a jak se mnou autorka bez ustání mávala; někdy byl děj tak napínavý, že jsem nedokázala v klidu sedět a číst věty, jak jdou za sebou, nutně jsem se potřebovala dozvědět, jak to dopadne, a nadskakovala jsem netrpělivostí. To se mi už strašně dlouho u knihy nestalo. A bylo to skvělé, i když jsem se po dočtení cítila absolutně emočně vyčerpaná. Přečíst víc takových knih a nezbyly by mi žádné vlasy.

A teď k tomu, čím mi kniha učarovala. V prvé řadě to byly postavy. Daye jsem měla ráda už od první věty a i June, ačkoli jsem vždy nesouhlasila s jejím jednáním, pro mě byla nesmírně zajímavá a nevšední dívčí postava. Mimochodem, nejsou ta jména vtipná? Den a červen. Zní to tak poeticky. Kromě hlavních hrdinů se tu ale objevila celá řada dalších postav, které děj vyostřovaly, obohacovaly a oživovaly. S jejich charaktery si Marie Lu skutečně pohrála. Byly náramně pestré a opravdové, jejich chování nečekané a nepředvídatelné.

Dále mě autorka ohromila dokonale promyšleným světem americké budoucnosti. Děj se odehrával na pozadí totálně přeměněného Los Angeles, což mě nutilo představovat si všechny ty krásné dřevěné domečky, které jsem tolik obdivovala, když jsem tam trávila loňské jaro, jako zdevastované barabizny - to mě rozesmutňovalo a ještě více tím autorka podtrhla onu děsivou a zároveň podmanivou atmosféru knihy. Také mě uchvacovaly detaily. Úžasné detaily, které často působily až detektivně. A schopnost hrdinů je odhalit. Tím se čtení této knihy stávalo neuvěřitelně zábavným. Jako puzzle. Příběh Daye a June je vlastně jedno velké puzzle, které čtenář skládá společně s nimi. Líbilo se mi, že se ve vyprávění příběhu Day a June střídali, díky čemuž jsem mohla být u všeho a vědět, co každý z nich cítí. Jako obrovské plus vnímám také to, že autorka příběh vystavěla tak, aby byl zajímavý jak pro ženské tak pro mužské čtenáře. Nenašla jsem nic, co by mohlo klukům nebo holkám při čtení vadit. Zkrátka to bylo dokonale vyvážené.

Tahle kniha je zkrátka jedinečná, neopakovatelná, uhrančivá a perfektní. Ačkoli jsem si ji nejprve vůbec nechtěla pořizovat a ačkoli v mé knihovně ležela netknutě šest měsíců, připravila mi úžasný čtenářský zážitek a zařadila se mezi mé vůbec nejoblíbenější. Závratně také zamíchala seznamem nejkrásnějších knih, které jsem v letošním roce přečetla, a mé absolutní favority předběhla o několik příček. Nemůžu se dočkat, až se pustím do jejího pokračování. Kdybych mohla, vtrhla bych do knihkupectví už o půlnoci, kdy jsem Legendu dočetla, a utekla odsud s Fenoménem pod paží.
Když teď nad tím tak uvažuji, tahle recenze byla vlastně úplně zbytečná, jediné, co jste potřebovali vědět, bylo, že si ji musíte přečíst. Takže to říkám: přečtěte si ji!

Hodnocení: 5/5